Jiní a zároveň tak stejní

28. října 2013 v 17:55 | Rorri |  Úvahy
Často se setkávám s lidmi a články, které pojednávají o "výjimečnosti". Kolik blogerek o sobě napsalo, že jsou jiné. Cítí se být z jiné planety (ale tykadla, ocásek, čtyři oči a ani nic podobného nemají). Nebo dokonce sebejistě tvrdí, že jsou zrovna ty výjimečné osoby, kolem kterých běhají jednorožci. Proto tímto sebestředným pitomcům vzkazuji - nejste výjimeční ani za mák.

Spousta lidí píše romány, sonety či básně.
Spousta lidí je nadprůměrně inteligentních - takových lidí vždy bylo a vždy bude.
Spousta lidí se oblíká 'jinak', ale nikdo nikdy neřekl, že je jen jeden správný způsob, jak se člověk může obléct.
A tak dále, a tak dále... Můžete si to aplikovat na kohokoliv.

Nechci tu rozebírat a polemyzovat nad originalitou, výjimečností a podobnými názvy, které jsou si tak podobné a zároveň v určitých věcech tak odlišné. Pokud o sobě tohle někdo tvrdí, ať si dá facku. Nejlépe dvě. Takových lidí mám ve svém okolí neskutečné množství a v blogerském světě nouze o ně také není. Dá se to pokládat za vrchol troufalosti (berte s nadsázkou, jelikož můj mozek ze vší té originality teče ušima) a ego těchto lidí bych srážela železnou bejzbólovkou.

Pro každého je výjimečnost něco jiného. Stejně tak jako já miluju rajčata a přítel je k smrti nenávidí, se ani vy nezavděčíte všem. Někomu můžete přijít originální a někomu otravní a obyčejní. Výjimečnými vás nedělají Gucci tkaničky a LV sako, ale když si to o vás nebo o vašich činech někdo druhý myslí.

Vím, že proud mých myšlenek je velmi nesrozumitelný a chaotický - nejspíš jej pochopí jen vyvolení :-)

Každé hovno je jiné a nikdo o něm zatím neřekl, že je výjimečné.
 


Komentáře

1 Naomi Arisugawa Naomi Arisugawa | Web | 29. října 2013 v 15:45 | Reagovat

Tak to si budu muset nafackovat opravdu hodně. :) Já už se tak označila opravdu hodněkrát, ale ne jiná jako výjimečná, ale jiná jako nezapadající do davu. Za výjimečnou se nepovažuju opravdu v ničem.

2 carpediem312.blogspot.cz carpediem312.blogspot.cz | Web | 29. října 2013 v 17:05 | Reagovat

Ahoj,
opravdu zajímavá úvaha, možná by nemuselo být od věci zamyslet se i nad tím (i ze svého subjektivního hlediska), odkud toto upřednostňování sama sebe pochází

s příchodem internetu nutně musel vzniknout i trend vylévání si svého vlastního srdce nad sebou samým, upřednostnění sama sebe a svých bolestí nad bolestmi jiných lidí (a otázkou pak zůstává, proč se takový člověk upřel k tomuto názoru)

článek se zajímavým tématem, ale napadá mě, že by možná bylo možné jej rozšířit o další body a zamyslet se nad problematikou i ze své vlastní perspektivy hlouběji

psaní zdar.

3 Žebyjá? Žebyjá? | E-mail | Web | 29. října 2013 v 19:28 | Reagovat

Člověk je takovej, jak se vnímá. Jestliže si někdo připadá výjimečnej nebo mimo "normál", pak takovej je - myslí tak, jedná podle toho. A že to o sobě napíše? Ať si to myslí, vždyť je lepší se přecenit, než se podceňovat...

4 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 29. října 2013 v 22:52 | Reagovat

Připomíná mi to "hipstery" - aneb "společně proti proudu" :)

Je fakt, že originální a vyjimečné lidi, které znám, bych mohla spočítat na prstech jedné ruky... A možná by zbylo dost místa...

5 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 29. října 2013 v 22:52 | Reagovat

PS: fascinuje mě ten hýbající kytarista! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama